LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zdroj dřeva

Hospodářské lesy představují důležitý prvek kladrubské krajiny společně s lukami a pastvinami a lužními lesy a přírodně krajinářským parkem Mošnice. Lesy v počátcích založení Kladrub sloužily jako zdroj kvalitního dřeva, především dubového. Do počátku 19. století provázela snaha hřebčína o zamezení vytěžení kladrubských lesů.

| LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NÁRODNÍHO HŘEBČÍNA KLADRUBY NAD LABEM

Lesy také sloužily pro pořádání častých honů a lovů, jež tvořily nedílnou součást reprezentace císařského dvora. Na začátku 60. let 19. století došlo k osamostatnění statku Kladruby nad Labem od panství Pardubice. Při této příležitosti koupil nově vzniklý statek od pardubického panství komplex lesů. Byl připojen pás lesů severně od kladrubsko-selmických luk, lesy Borek, Kančiny, Mošnice a Merenda.

Les vedle produkce dřeva pro potřeby chovu koní a slouží také k výcviku koní pod sedlem a v zápřahu – lesní cesty jsou většinou přímé na pravoúhlém rastru.

Hřebčín dodnes provozuje svoji pilu a truhlárnu na zpracování dřeva ze svého lesa. Dřevo je tradičně používáno na ohrady okolo pastvin. Také se z něj vyrábí tradiční identifikační tabulky pro každého koně. Na ně se ručně, podle tradice ještě z císařských dob, vypisují základní identifikační údaje o koni, jako je především jeho jméno, původ, rok narození, u plemenných hřebců tělesné míry.

Severně od pásu pastvin za jírovcovou (Aesculus hippocastanum) alejí Kaštánka leží převážně jehličnatý les, funkčně vázaný na provoz hřebčína (zdroj dřeva pro ohrady, stavby, topivo), jehož jednotlivé úseky jsou pravoúhle uspořádány do dílců ve velikosti podobné pozemkům pastvin v klasicistní části krajiny. Východně od Kladrub souvislý lesní masív vybíhá k jihu a na východní hranici katastru se spojuje s lužními lesy podél Labe. Na park Mošnice na severu navazuje pás luk a pastvin uzavřený ze severní strany lesem s převahou jehličnanů (borovice lesní – Pinus sylvestris, borovice vejmutovka – Pinus strobus, listnáče), nacházejícím se na mírně vyvýšené písčité terase. Les tvoří pozadí komponovaným scenériím.

Lesní porost tak vlastně vytváří negativní otisk pastevní části krajiny: místo „prázdných“ dvourozměrných dílců pastvin a luk jsou trojrozměrné hmoty porostů, místo liniových výsadeb „prázdné“ průseky, vše však podle stejného vzorce přístupu (ferme ornée), tedy s cílem dosáhnout co nejefektivněji užívaný les esteticky srovnatelný s navazující, klasicistně upravenou pastevně luční částí krajiny.

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zdroj dřeva