SOLITÉRNÍ STROMY V PARKU MOŠNICE Malířská perspektiva

Mošnický park má rozlohu 60 ha luk. Je osázený mohutnými samostatně stojícími stromy. Více jak 100 let slouží jako místo pro vyjížďky kočárem z nedalekého kladrubského hřebčína. Od hlavní silnice vede alej lemovaná kanadskými červenými duby. Poloměr byl určen účelem cesty, jež nesloužila procházkám, ale byla určena pro jízdu kočárem. Pro rychlost jízdy kočáru byl ostatně okolní park komponován. Kolem cesty se vějířově otevírají působivé přírodně krajinářské scenerie, respektující doporučení soudobé literatury zaměřené na využití malířské perspektivy v kompozici krajinářského parku.

| SOLITÉRNÍ STOMY V PARKU MOŠNICE

Použití principů malířské kompozice v krajinářské tvorbě spočívá v záměrných výsadbách barevných dřevin v průhledech tak, aby byla vytvořena iluze většího (hlubšího) či menšího (kratšího) prostoru podle konkrétního kompozičního úkolu. Např. výsadby namodralých jehličin v závěru průhledu vyvolávají pocit větší hloubky prostoru, výsadby temných jehličnanů se zdají být také vzdálenější. Malířskou perspektivu využíval poprvé na světě ve své krajinářské tvorbě Ernst hrabě Silva-Tarouca při zakládání Průhonického parku. Tato doporučení byla v parku Mošnice tvůrčím způsobem rozvinuta a realizována v ojediněle výjimečné a odjinud zcela neznámé podobě.

Cestu lemují solitéry vzácných dřevin (Ginkgo biloba, Picea breweriana, Juniperus virginiana, Platanus acerifolia), malebné solitéry akátů (Robinia pseudoacacia), a Robinia pseudoacacia ´Tortuosa´), smutečního jasanu (Fraxinus excelsior ´Pendula´) a pozoruhodné kombinace dřevin v malých skupinách s vysokou rozmanitostí kombinací. Ty začínají u jednoduché kombinace zelených a červených buků (Fagus sylvatica a Fagus sylvatica ´Atropunicea´) a končí kontrastními kombinacemi smrku ztepilého (Picea abies), habru obecného (Carpinus betulus) a jírovce maďalu (Aesculus hippocastaneum). Po vzoru Průhonického parku využívá kompozice parku Mošnice všech nástrojů malířské perspektivy a prosvětluje scenérie parku různými valéry od žlutozelených kvetoucích lip nebo světle zelených vrb, přes bělavé koruny rozkvetlých kaštanovníků setých (Castanea sativa) až po bílé koruny rozkvetlých jírovců (Aesculus hippocastaneum), katalp (Catalpa bignonioides), vzácné hrušně Tatarovy nebo lip stříbrných (Tilia argentea) a topolů bílých (Populus alba) v kontrastu s temnými skupinami smrků ztepilých (Picea abies), javorů (Acer platanoides ´Schwedleri´) a buků (Fagus sylvatica a Fagus sylvatica ´Atropunicea´).

SOLITÉRNÍ STROMY V PARKU MOŠNICE Malířská perspektiva