Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Pastviny PASTVINY
Základni prvek zdejší krajiny

Z dochovaných pernštejnských urbářů lze vysledovat, že oboru při vsi Kladruby založili Pernštejnové před rokem 1522 a náležela tak k nejstarším šlechtickým oborám v Čechách. Součástí obory byla i louka u řeky Labe zvaná „Zemanství“ a louka „Za oborou“. Brzy však tyto pozemky přestaly dostačovat. Roku 1584 byla obora rozšířena o kvalitní louky náležející ke vsi Semínu. Louky postupně zarůstaly nálety křovin a trní. S ohledem na narůstající počet koní, v některých letech louky a pastviny nepostačovaly a často také byly znehodnoceny povodněmi, takže nikdy zcela nevysychaly. Za tohoto stavu musela být píce do hřebčína dovážena. Jedinou možnou nalezenou cestou na konci 18. století bylo zrušení části rybniční soustavy a převedení těchto ploch na pastviny. Jednotlivé pastviny byly odděleny tzv. šráňky, tedy ohrazením pastvin, tento princip zůstal zachován dodnes.

Velmi starou kladrubskou tradicí je pojmenování luk a pozemků jmény, z nichž se mnohé dochovaly dodnes. Již na starých mapách a plánech z 18. stolení nalezneme některé názvy. V Kančinách (končinách) je správně v Končinách, neboť v těch místech u Labe končily kladrubské pozemky. V zemanství je název pocházející již z 16. století, kdy zde sídlili zemané z Kladrub. Louka Na Kinské se nachází nad obcí pod lesem, na jehož okraji procházela hranice panství pardubického s panstvím chlumeckým, které patřilo od 2. desetiletí 17. století hraběcí rodině Kinských. Na Jeleništích (Na Jelenišťatech) se říká odpradávna části obce směrem ke Kolesům.

Miláčkova louka, která je směrem k Labi na Řečany u dnešní silnice se jmenuje dle tragické události z roku 1738. V té době zabil blesk pasoucí se klisny a starý štítmistr Bukovský nad nimi naříkal „Moji miláčkové, moji miláčkové“. Dvě ze zabitých klisen byly osobním majetkem Bukovského, což příběhu dodává ještě více pravděpodobnosti.

Louky a pastviny tvoří základní prvek kladrubské krajiny. Jsou charakteristické vegetací obnovující se samovýsevem. Na pastvinách rostou autochtonní travní společenstva snášející pastvu a sešlapávání – jílek vytrvalý (Lolium perenne), kostřava červená dlouze výběžkatá (Festuca rubra), kostřava luční (Festuca pratensis), lipnice luční (Poa pratensis), bojínek luční (Phleum pratense), jetel plazivý (Trifolium repens).

Pastviny PASTVINY
Základni prvek zdejší krajiny