Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Aleje ALEJE V AREÁLU
Osy krajinné kompozice

Budovy dvorů hřebčína (Kladruby, Josefov, Františkov) vytváří tři těžiště základní kostry uspořádání krajiny, která je založena na monumentálních, hlavně lipových alejích. Nejdelší z nich, Selmická alej, dlouhá 3,2 km míří k bráně dvora Františkov, dále pokračuje 0,75 km dlouhou topolovou alejí k západní hranici statku, kde se alej ztrácí ve středověké cestě. Řečanská je dlouhá 1,5 km, Semínská 0,25 km, topolová Koleská 0,4 km, Kaštánka 0,9 km, dubová 0,6 km. Aleje v území hřebčína návštěvníkovi připomenou tzv. císařské aleje, vysazované obecně v habsburské monarchii od vlády císaře Karla VI. podél hlavních zemských cest – císařských silnic.



| ALEJE V AREÁLU NÁRODNÍHO HŘEBČÍNA KLADRUBY NAD LABEM

Ohniskem kompozice není, jako např. u Versailles, brána zámku či paláce, ač je císařský zámek součástí stavebního dvora v Kladrubech, ale vstup do stájí.

Selmická alej zdánlivě končí monumentální stavbou dvora Františkov. Její osa však dále prochází symetricky situovaným portálem vstupní budovy, pokračuje skupinou stromů uprostřed nádvoří vysázených tak, aby osu lemovaly, a vybíhá další alejí do krajiny pastvin západním směrem za dvorem, kde končí v „nekonečnu“.

Struktura liniových výsadeb v krajině je hierarchizována. Na monumentální lipové aleje (struktura prvního řádu) navazují liniové výsadby stromů, které v uspořádání krajiny vytvářejí organizační a kompoziční strukturu nižšího řádu: jsou to jednak stromořadí ohraničující téměř pravoúhlé pozemky pastvin podél Selmické aleje a dále jabloňové aleje lemující cesty v okolí dvora Josefov.

Všechny typy liniových výsadeb naplňují záměr vybudovat ferme ornée (dokonalý typ okrasného zemědělského statku), přičemž plní jak kompoziční, tak účelovou funkci – lipové aleje slouží pro výcvik kočárových koní v zápřahu, stromořadí poskytují stín pasoucím se koním a chrání je před silným větrem, jablka doplňují jejich krmnou dávku.

Aleje ALEJE V AREÁLU
Osy krajinné kompozice