VODNÍ REŽIM Voda v krajině Kladrub

Po celé dějiny hřebčína ovlivňovala vývoj krajiny řeka Labe. Písemné prameny registrují řadu ničivých povodní, které opakovaně znehodnocovaly louky a pastviny. Už rod Pernštejnů na svém sídle založil ve své době největší síť rybníků, která byla napájena pomocí Opatovického kanálu. Tento umělý kanál je se svou celkovou délkou 32,69 kilometrů právem považován za unikátní středověké dílo a významnou stavebně-technickou a přírodní památku lokality. Voda z Labe byla svedena u Opatovic nad Labem a vrací se do něho zpět až u obce Semín. Vodu bylo potřeba dovádět do mlýnů, valch, hamrů. V neposlední řadě jí bylo potřeba zavlažovat rozsáhlá území. Půdy v okolí Labe jsou písčité, a tak muselo být dno napěchováno jílem, aby nedocházelo k průsaku vody. Břehy kanálu byly zpevněny hatěmi z vrbového proutí a kořeny mohutných stromů. Toto dílo dodnes slouží ke svému původnímu účelu a prostřednictvím Kladrubského náhonu zavlažuje též část pastvin hřebčína Kladruby nad Labem.

| VODNÍ REŽIM A ŘEKA LABE

I díky důmyslnému zavlažovacímu systému mohla být v první polovině 16. století na zdejším území vybudována koňská obora, ve které byli koně chováni volně.

V polovině 18. století došlo k částečnému napřímení řeky. Kromě slepých ramen zůstávaly pozůstatkem změny koryta pozemky náležející k panství Zdechovice. Jednalo se o oblast dnešního Březinova snu (Kladruby, p. č. 1051) a oblast tzv. Strže. Při povodních voda z Labe dosahovala až ke Kladrubským stájím. Změna postupně nastala od roku 1919, kdy začala regulace řeky Labe.

Kladrubskými pastvinami a loukami protékají přirozené vodoteče (Strašovský potok a jeho přítoky) a rovnocenně významné uměle vybudované zavodňovací a odvodňovací kanály (z nichž páteřní je Kladrubský náhon z doby baroka). Pro vzhled krajiny je z nich nejdůležitější Strašovský potok, napřímený po roce 1821 do podoby kanálu protínajícího Selmickou alej v úhlu cca 45°, typickém pro hvězdy (étoile) francouzských zahradních a krajinných úprav.

VODNÍ REŽIM Voda v krajině Kladrub