Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Historie hřebčína ZÁMEK
Historie hřebčína

Krajina kladrubského hřebčína podél řeky Labe byla osidlována od středověku, a to v souvislosti s mýcením lužních lesů, které byly zdrojem kvalitního dubového dřeva.



| ZÁMEK KLADRUBY NAD LABEM

Koně si tak s sebou zřejmě přivezli dřevorubci pro těžkou práci. Vymýcené plochy se kvůli hladině spodní vody a pravidelným záplavám nehodily jako orná půda. Poskytovaly však ideální podmínky pro pastvu koní. Samotný název „Kladruby“ je odvozen od rubání klád. Kladruby nad Labem jsou v pramenech prvně zmiňovány roku 1295. Ve 14. a 15. století máme doloženo několik vlastníků Kladrub z řad lokální drobné šlechty. Až po roce 1491 se Kladruby staly součástí panství Pardubice, které v té době patřilo jednomu z nejvýznamnějších a nejbohatších českých šlechtický rodů – Pernštejnům. Ti zde před rokem 1522 založili oboru pro chov koní.

V roce 1560 přešlo pardubické panství do vlastnictví Habsburků. Posléze byl Kladrubech nad Labem vybudován hřebčín a 6. března 1563 byl císařem Rudolfem II. povýšen na hřebčín dvorní. Od 17. století se hřebčín specializoval na chov ceremoniálních kočárových koní typu „galacarrossier“ určených výhradně pro potřeby vídeňského císařského dvora.

Zánik rakousko-uherské monarchie v roce 1918 naznačoval ohrožení chovu ceremoniálních kočárových koní. Došlo k radikálnímu snížení počtu chovaných koní, ale hřebčín byl v nových poměrech zachován jako státní podnik. Po 2. světové válce byl začleněn do Státního plemenářského podniku a v roce 1992 vznikl samostatný státní podnik Národní hřebčín Kladruby nad Labem. O dva roky později se hřebčín vrátil ke svému původnímu účelu, když začal dodávat starokladrubské bíle koně pro potřeby ceremoniální zápřeže do dánských královských stájí.

Na počátku roku 2002 byl areál hřebčína s kmenovým stádem bílé barvy uznán národní kulturní památkou. V letech 2014-2015 prošel areál rozsáhlou rekonstrukcí, která mu vrátila původní klasicistní vzhled. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína zapsána na listinu čekatelů pro nominaci na Seznam světového dědictví UNESCO. Zařazena na tento seznam byla památka v roce 2019 pod názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních koní v Kladrubech nad Labem.

Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, přičemž celosvětová populace činí přibližně 2000 koní. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.

Historie hřebčína ZÁMEK
Historie hřebčína